Mateřská Škola Soukenická Brno
Canisterapie
CANISTERAPEUTICKÁ KUCHAŘKA
ANEB
METODY CANISTERAPIE
Vypracovala:
Marika Zouharová
Obsah:
I. Pohyb
1.Jemná motorika
2.Hrubá motorika
3.Motorika a atributy rehabilitační práce
4.Hry a atrakce
5.Výtvarná a hudební výchova
II. Reakce dětí
1.Polohování a relaxace
2.Citová stránka
3.Poznávání
4.Sociální cítění a mazlení
5.Logopedie
I. Pohyb
I. 1. Jemná motorika
K procvičování jemné motoriky lze samozřejmě používat stavebnice,různé důmyslné hračky, ale práce s živým tvorem – psem – je pro děti vzrušujícím a velkým zážitkem.
a) Česání a kartáčování psa
Je třeba dětem připravit kartáč s oblými tvary, štětinami , tak aby pejska nezranily. Je možné děti povzbuzovat aby byl pejsek pěkný, „doma ho nepoznají“.
Pro děvčátka je i zde patrný rozdíl mezi česáním neživé panenky a psa.
b) Připínání obojku, vodítka (karabinky)
Co pro nás je samozřejmé, dětem se nedaří. Temperament psa může dítě znejistět. Zde záleží na fantazii psovoda: připni si pejska a můžeš se s ním projít, nebo půjde vedle vozíku, vyzkoušíme mu tento červený obojek.
U zdravých nebo šikovných dětí vyzkoušet tyto úkony druhou rukou.
c) Krmení granulemi
Většinou zařazuji za odměnu pro pejska.
Krmíme dvěma způsoby: - ze „špetky“ = ze dvou prstů
- z natažené dlaně.
Je důležité u dětí vystřídat obě ruce, protože rády upřednostňují zdravější, dominantnější ruku a ta druhá „zahálí“.
Granule je vhodné umístit do šroubovací dózy z plastu. Dítě odšroubuje, dá granulku, zašroubuje. Pro některé děti je to výkon. Nebo granule umístit do nádoby s úzkým hrdlem a pomocí jednoho prstu je dostávat ven.
d) Stimulace dotykem
Např: „Jemně se dotkni čumáčku.“
I. 2 Hrubá motorika
tj. hýbání celého těla, souhyb pohybů.
Pokud máme tento cíl při canisterapii s dětmi, používáme pejska především jako motivační prvek a ten plní funkci „netradičního“ cvičebního nářadí. Velmi klidné, pasivní či líné dítě pejsek donutí k pohybu. Dítě se chce dostat k pejskovi a vyvine proto značné úsilí. Naopak hyperaktivní dítě se zklidní, aby bylo ke psu připuštěno.
a) „Opičí dráhy“
Připravíme podle možností a dovednosti pro děti překážkovou dráhu (podlézání, přelézání, slalom mezi kuželkami …).
a1) – Buď může pes tuto dráhu předejít, dítě jde po něm.
a2) - Dítě ji absolvuje se psem na vodítku.
a3) - Pes sedí – setrvává - v cíli této dráhy jako prémie k pohlazení, nebo dostane granulku – viz jemná motorika.
b) Přetahování lanem nebo kusem hadru
Pes by měl tuto hru zvládat s přiměřeným nasazením a bez vrčení. Na povel by pes měl okamžitě přestat.
Střídáním „drž“ a „pustˇ“ se dobře zapojují svaly dítěte . Je to dobrá forma vybití chlapecké energie.
c) Hod balónkem
Balónek měkký pro více postižené děti. Vystřídat obě ruce. Pejsek balónky aportuje.
I. 3 Motorika s atributy rehabilitační práce
Zde je důležitá spolupráce s rehabilitačním lékařem, pracovníkem.
Například Alenka G. (ilustrační - fiktivní):
a) Alenka leží na zádech, pes stojí nad ní. Ona se střídavě dotýká hlavy X ocásku, ouška X zadní nohy, čumáčku X zadečku…. . Při tomto cviku dochází ke křížení hemisfér (dítě se musí velmi soustředit aby přesně splnilo úkoly). Při dotýkání oběma rukama hřbetu psa posilujeme břišní svalstvo dítěte. Tento cvik lze začít a skončit podlezením psa.
b)Pes leží na boku. Alenka na břiše . Levá strana obličeje je přiložena ke psu, současně se vpravo uvolní ruka a noha. A vystřídat. Přetáčením hlavy dochází k souhybu pohybů, čímž trénujeme celé tělo.
(Toto je pouze jeden příklad, kde ani neuvádím diagnózu dítěte. Opravdu záleží na ochotě rehabilitačních pracovníků s pejskem takto pracovat a vymýšlet individuální cviky.)
I. 4 Hry a atrakce
Hrám předcházely hračky, plyšová zvířata. (Pokud má dítě obavu ze živého psa používaly jsme při CT nejdříve obrovského plyšového psa – „nejdřív on, potom Maggie“.) Vycházely jsme z přirozené situace: dítě si hrát může a nemusí. V počáteční fázi si dítě hraje se psem aniž by věnovalo pozornost terapeutovi. Terapeut se postupně začleňuje do interakce mezi dítětem a psem. Při hře děti získávají pocit sebedůvěry.
a) Kutálená
Hru je vhodné zařadit s retriévrem nebo psem, který miluje míček.
Děti hrají klasicky kutálenou, tj. posílají si balónek z jedné strany místnosti na druhou. Když prostřelí bariéru dětí, je gól. Pejsek stojí uprostřed a hru jim „kazí“. Děti se snaží psa obelstít a poslat balónek na druhou stranu. Při mrštnosti psa je to někdy obtížné. Zažíváme při hře legraci. Pes musí bezpečně balónek odevzdat psovodovi aby mohla hra pokračovat.
b) Na prostředníka
Hra, která je obdobou „kutálené“.
c) Schovávaná
Dítě si připne psa na vodítko , odvede za dveře (zažívá při tom pocit důležitosti > vedu si psa a on mne poslouchá <). Druhé dítě schovává balónek. Důležité je psa v klidu přivést, odepnout. Pesa v klidu hledá, děti fandí…. odměna pro psa (viz jemná motorika). Alternativa: různé předměty. (Moje Maggie musí hledat košíček, balónek, vodítko, mne …)
d)Honěná o balónek
Hrajeme na zahradě. Pes s balónkem uniká, děti honí. Jedná se o kořistnický pud. Hru lze zařadit až po bezpečném zvládnutí odvolání ze hry
e) Opičí dráhy
f)Hody viz hrubá motorika
g)Přetahování
h)Kartičky s písmeny
Připravíme si kartičky s písmeny a děti z nich skládají jména přítomných pejsků.
ch) Znalostní hry
O plemenech psů – soutěže.
Zdatný pedagog jistě vymyslí spoustu a spoustu her.
i)Atrakce
Lze zařadit jako odměnu pro děti dle dovednosti pejska.
Meggie : nosí noviny, přinese jakýkoli předmět, sbírá mince, klíče, nosí vyfouklé vajíčko, zvonící mobil, uklízí hračky..
I. 5a Výtvarná výchova
Děti často své prožitky, city rády zobrazují. Když v týdnu neví,co je třeba namalovat, vzpomenou si na silné zážitky s pejsky a malují.
Jako každý hrdý majitel psa si myslí, že ten jeho je nejkrásnější, podařilo se mi to dostat i do hlaviček mých dětí. Na otázku, který pejsek je nejkrásnější , je jasná odpověď že Maggie, Arinka, …. .
Tyto kresby a malby dětí jsou překrásné. Je důležité děti chválit i když psovi vyrůstá ocas třeba z hlavy, nebo má pět noh, nebo hlavu větší než je tělo. Pokud je budete kritizovat a moc usměrňovat, příště malovat nepůjdou. Děti potřebují zažívat pocity úspěchu.
Tak se staly moje fenky nejmalovanější v celém Blansku. Jeden obraz „Maggie na pruhovaném polštářku“ jsme vystavovali dokonce v New Yorku.
Pokud malujeme černého psa, je vždy lepší namalovat nejprve pozadí. U kresby je situace jednodušší.
Koláž, pastelky, modelování….
„Zavři oči a namaluj ve vzduchu Maggii….“ – Rozvoj představivosti.
Pěkný námět může být, když vystřihneme z papíru okénko (např. 10 x 10 cm) přiložíme je pejskovi na srst a děti tužkou, perem, nebo tuží črtají linie chlupů.
Lze děti poučit, jakými barvami psi vidí: „Namalujte tento pokoj tak, jak ho vidi Arinka.“
I. 5b Hudební výchova
- Písničky s namětem „pes“.
Nebo např.: „Nacvičíme na pondělí pro pejsky píseň.“
II. Reakce dětí
Pes CT rozvíjí reakce:
1.Vzpřimovací
2.Rovnovážné
3.Obranné
To je poznatek z pozorování rehabilitační lékařky MUDr Kleplové.
Např. ad 3: Pokud dítě těžce mentálně postižené dovede říct gestem psovi „ne, už tě nechci“, je to velký úspěch.
Koncentrace:
- Hyperaktivní dítě se musí soustředit, aby se zklidnilo, aby mohlo ke psu.
- Lze provádět i nácvik koncentrace dětí + pes. Čekají na povel (sedni, lehni, vstaň) a plní úkol zároveň. Cviky se obměňují, nebo při setrvání v poloze sledujeme reakční dobu.
II. 1 Polohování a relaxace
Podpůrná forma individuální terapie, založená na přímém fyzickém kontaktu dítěte a psa.
Zpočátku byly některé děti bojácné a zakřiknuté, nejdříve si nechaly na sebe položit tlapku nebo hlavu. Posléze přes objímání jsme dosáhly polohování v lehu. Úspěchy nastaly i u některých autistických dětí.
Při zahájení CT (nebo polohování vůbec) je výborné, když k prvnímu kontaktu „dítě – pes “ dochází za přítomnosti rodičů či jinak blízkých lidí. Dítě vidí, že se maminka psa nebojí, psa si hladí a ona vám naopak sděluje neverbální řeč (pocity libé – nelibé) svého dítěte.
Polohování u dětí,které je odmítají, napolohováním učitelky jsme dosáhly toho, že se děti postupně přidávaly, přiložily obličej a postupně si lehaly.
Aby polohování mělo efekt, předchází delší doba zvykání si na stejnou místnost, stejné zatemnění, relaxační hudbu, stejné psy. (Jako třeba jogín nedosáhne relaxace a uvolnění při prvním pokusu.)
II. 2 Citová stránka
Pes rozvíjí něžnost, dává pocit jistoty a tepla.
Malé děti jsou lačné po něčí příchylnosti a doteku.
Už jenom kvůli těšení je dobré zařadit CT v pravidelnou dobu, aby děti mohly „vyzdobit“ svou dušičku. Například pondělky, které jsou pro děti emočně nejnáročnější po víkendu stráveném s rodiči. Překlene se výborně prázdno po loučení.
II. 3 Poznávání
Zde opravdu záleží na kreativitě učitele, psovoda a teké na možnostech a individuální úrovni dětí:
Povídání o psech, péče o psa, krmení, venčení, návštěvy u veterináře.
Prohlížení atlasu psů, seznamování s jinými plemeny, knihy o psech …
Ukazování jednotlivých částí těla (ucho, čumák, tlapky, počítání zubů …. .
Rozdíly v pohlaví.
Vysvětlování pohybů, postojů psa – stát se tlumočníkem mezi psem a dítětem. Pes mluví beze slov – rozvoj nonverbální komunikace, což vede k rozvoji myšlení u dětí.
Verbální komunikace zase vede k uvolnění tenze pocitem porozumění.
Děti poznaly rozdíl mezi hrou se psem nebo s plyšovou hračkou a to, že pes nesmí být nikdy přeceňován na základě dětských knížek nebo filmů. (Pes je opravdu jen pes.)
Jedním z vrcholů mého projektu CT byla březost Maggie. Děti jsem nechtěla o to ochudit. Prožívaly se mnou výběr „ženicha“, potom ultrazvuk, narození štěňat. I docela malá štěňata jsem jim naložila do auta aby se aspoň podívaly přes okna. Děti z všeho měly velký zážitek.
II. 4a Sociální cítění .
Vede k ohleduplnosti. (George T. Anegella: „Naučí-li se děti laskavosti k zvířatům, budou laskavější nejenom k nim, ale i k sobě navzájem.)
„Vedu si psa na vodítku“ – to dává dětem pocit odpovědnosti a důležitosti na veřejnosti.
Dětem na vozíku či jinak postiženým lidé na ulici většinou nevěnují pozornost ani pohled ze strachu před ublížením. Pokud vezmeme psa, je pes obdivována je často iniciován rozhovor.
Sociální interakce: pes přijímá. často děti přistihnu, že psovi šeptají, chtějí mu sdělit tajná přání, postěžovat si…. .
II. 4b Mazlení
Je dobré ponechat na dítěti jak dlouho a kde chce pejska maskat. Zasahuji pouze v případě, že psovi ubližují.
„Jen tak být v přítomnosti psa.“ Při CT není nutné nutit se neustále do činnosti, pořád něco organizovat. Děti chtějí být s pejskem „jen tak“, jen vedle něho sedět, ležet, mít na něm položenou ruku. Když taková situace nastane, tak třeba čtu příběh nebo pohádku, při které pohodlně ležíme
II. 5 Logopedie
- Pes je stimulací k verbálnímu projevu (dítě chce něco sdělit, dát povel, psa přivolat jménem…).
- Dětem nedovolím psa cvičit, dávat mu povely, ale po mně opakují: „Řekni, Maggie, dej!“ Dítě povel zopakuje, ale pes reaguje na mě.
- Při speciálních logopedických cvičeních je nutná spolupráce s odborníkem. Lze například rozfoukávat srst, ohmatávat vibrace na krku …. .
- Hra – pes na povel štěkne, dítě na oplátku něco z logopedie.
|